Kronika výmarského ohaře a KCHVO ČR

HISTORIE KCHVO V ČR

Již v polovině 17. století chovali Auersperkové na svých panstvích ve Vlašimi, Nasavrkách a Žlebech psy podobné výmarskému ohaři.

Nejčastěji citovaná teorie o vzniku plemene je spojena s osobou sasko-výmarského velkovévody Karla Augusta, který přivezl v v roce 1824 předky dnešních výmarských ohařů ze zemí koruny sv.Václava (tj. z Čech!). Psy vynikajících loveckých vlastností poznal při své cestě do lázní v Teplicích na Moravě. Při honech na panství knížete Esterhazyho Auersperga byl zaujat jejich výkony i inteligencí, a tak jich několik nakoupil a odvezl domů do Výmaru, kde je nadále šlechtil a jejich potomky rozdával myslivcům. Tuto teorii vyslovil jako první německý kynolog Emil Ilgner v roce 1921 a přejímá jí většina dalších autorů. (Ilgner výmarské ohaře popisuje jako bílého s žemlově žlutými plotnami, nosem vysoko vyklenutým, mírně převislými pysky, se silnými čelistmi - dle svědectví starého myslivce z Durynska).

FOTO: Původní snímek hradu Hartnberg v Čechách, kde podle Ilgnera vévoda August Auersperka poznal VO a odkud je přivezl na svůj dvůr

Tuto teorii se snažil prověřit a původ výmarského ohaře z Čech doložit historickými důkazy i český kynolog a jeden z prvních poválečných chovatelů výmarských ohařů MUDr. Jan Fiala. Podle archivních dokumentů se mu podařilo zjistit, že Karel August v roce 1924 v Čechách skutečně pobýval, bohužel zmínka o psech se v jeho korespondenci nedochovala a z německé strany nebyl pochopitelný zájem o hledání historických dokumentů, které by dokládaly tuto teorii.
Slovenský historik a chovatel výmarských ohařů M. Púčik sice nevyvrací možný původ výmarského ohaře ze dvora Auersperků, popírá ale existenci osoby (jinými autory často uváděné) knížete Esterházyho Auersperga. Pro lovecké účely se výmarský ohař na území dnešní ČR využívá již od roku 1910. Psi byli ale v majetku cizí šlechty. Do plemenné knihy sestavené Karlem Podhajským byli zapsáni první 4 VO chovateli Richardu Tománkovi, který je považován za zakladatele chovu výmarských ohařů v Čechách.

FOTO: Richard Tománek

Ze zapsaných psů jsou 2 importy. (Psi přivezeni v roce 1922). V přesném roce dovozu psů se prameny rozcházejí, sám Tománek v jednomu z dopisů píše, že Arga přivezl až v roce 1924.

FOTO: Richard Tománek se svými psy von Lindblom

1924 Na výstavě v Olomouci bylo předvedeno již 6 výmaranů. Ve Stráži myslivosti se objevila první zpráva o výmarském ohaři – Argo v. Rundhof obdržel
II. cenu na jarním zkoušení vloh nastávajících ohařů všestranných ve Znojmě (I. cena udělena nebyla). A dále zpráva v témž čísle o účasti Arga a Gerdy na výstavě psů v Brně.

1925 První souvislý článek o výmaranech u nás – Stráž myslivosti, III. ročník, autor: Richard Tománek.

1926 Zapsány první dva vrhy VO – chovná stanice z Baltu pana Richarda Tománka a vrh pana K. Matějů z Brna – Židenic, chovná stanice Bělá zapsány 2 vrhy – chovná stanice z Baltu a chovná stanice Něprov – chovatel J. Rittich, lesník z Kostelíka u Plzně

1929 Do plemenné knihy byl zapsán pes importovaný statkářem Vl. Mitrovským z Dolní Rožínky

1930 Na podzimních zkouškách vloh ohařů nastávajících získala fena pana R. Tománka Mucanda z Baltu čestnou cenu za nejlepší práci na vlečce.¨

1931 –1934 zapisovány vrhy stanic Něprov a z Baltu z Vídně si nechává přivézt psa Asso von der Ruine Waasen Josef Svoboda z Chropyně. Pes musel být po cestě léčen zvěrolékařem na otravu alkoholem, protože jeho průvodce na cestě z Vídně se ho snažil zklidnit koňakem.

J. Svoboda o Assovi hovoří jako o svém nejlepším psu, který byl výborný na dohledávky zvěře vysoké i drobné, výborný aportér (často když ulovil králika, poslal psa s úlovkem domů k manželce, takže po návratu z lesa už na něj čekala králičí pečeně. Přestože se mu ve vsi mnohdy lidé snažili kořist sebrat, vždy donesl králíka až domů). Josef Svoboda byl dlouholetým chovatelem psů a rozhodčím z výkonu.

FOTO: Josef Svoboda (vpravo) a psi z jeho chovatelské stanice - Boří

1937 zapsán vrh dalšího chovatele Dr. Hanse Friesse. Další chovatelé VO: Josef Svoboda, T.Podstazsky a R. Tománek.
VOK se v té době choval ve 3 samostatných krevních liniích. Jednou z nich je linie našich domácích psů vedená od r.1922 a pokračující psem Adarem z Domášovských lesů. Psi této linie podávali lepší výkony při práci v lese, v poli byli poněkud pomalejší a hledání měli kratší.

1942 – 1945 Zapsány 2 vrhy Josefa Vavrucha z Kojetína, chov. st. Obora

FOTO: Průkaz původu z roku 1947

50. léta Po roce 1945 byl jedním z prvních chovatelů VO v ČR Koloman Slimák z Nového Mesta nad Váhom (chovná stanice Z Povážia) a MUDr. Jan Fiala z Jindřichova Hradce. Při poválečné obnově chovu pomáhá i R. Knoll (jeho první čistokrevný pes byl VO), baron Bornemiscz a Robert Jakoubek .
MUDr. Jan Fiala z Jindřichova Hradce patří mezi první poválečné chovatele VO a zakladatele klubu.

FOTO: Jan Fiala

První výmarské ohaře získal od lesního Stanislava Kulandy ve Starém Sedle (dnes Orlík nad Vltavou). Dále se mu podařilo získat další 2 feny a 1 sedmiletého psa, se kterým udělal zkoušky. Přivezl také z Rakouska prvního VOD. Byla to fena Bessy vom Burgholz.

FOTO: Bessy vom Burgholz, ve stáří 4 měsíce

Fenu předvedl na PZ a výstavě, čímž se stala chovnou. Fenu pak odkoupil pan Řanda a Bessy v roce 1966 (po krytí v Rakousku) položila základ jeho chovné stanice Z Vlčnavských břehů. Tato stanice patří mezi naše nejúspěšnější v chovu dlouhosrstých výmaranů. Bylo v ní odchováno 66 dlouhosrstých štěňat. Jedním z velmi úspěšných chovných psů, který vzešel z této stanice byl Billy z Vlčnavských břehů, který obdržel na mezinárodní výstavě v Brně rezervní CACIB a titul klubového vítěze roku 1968. Na klubových všestranných zkouškách získal v roce 1970 I. cenu.

FOTO: Billy z Vlčnavských břehů

Jeho potomkem byl další velmi úspěšný pes Cit z Vlčnavských břehů.
Výmarských ohařů bylo u nás málo, a tak byl chov přičleněn ke klubu ohařů krátkosrstých.

1952 Na svodu psů krátkosrstých ohařů v Praze (20.1.) vytyčil R. Knoll jako hlavní bod chovatelského úsilí založení spolku a zajištění importu. Důraz kladl i na absolvování všech kynologických podniků.

1954 Koloman Slimák z Rakouska dovezl (výměnou za maďarské ohaře) od chovatele Alberta Bornemisze (předseda Klubu chovatelů výmarských ohařů v Rakousku) pár VO - psa Murkla v.d.Alten Eiche a fenku Monika.v.d. Haraska. Tento pár je možné považovat za zakladatele poválečného chovu VO v ČR. I předtím zde bylo chováno několik VO například Aja Sýkora, Senta Palánek, Alan z Bažantnice. Bylo po nich ale velmi málo potomků a tito nebyli dále využíváni v chovu.
Koloman Slimák o těchto psech píše: „Murkel exteriérovo nevynikal. Hlavu mal dosť hranatů s príliš výrazným stopom. Bol aj v zadku strmejší. Bol 61 – 62 cm výšky. Zato však vynikal v práci. Ostrý na škodlivú zver. Hlasitý na stope. V poli dostatočně rýchly s veľmi dobrým nosom. Hlasitý bol nielen na stope, ale vydával aj na pofarbenej stope vedený na remeni.“

FOTO: Murckel von den Alten Eiche

„Monika bola exteriérovo výborná, s krásnou hlavou, bezchybnej kostry s výraznou striebristou farbou. Výška 65 cm. V hľadaní bola pomalšia, povahy jemnejšej a vo výkone nedosahovala úrovne Murkela.“

FOTO: Monika von den Haraska

S Murkelem absolvoval Dr. Fiala jarní a podzimní zkoušky, další majitel pak na Slovensku zkoušky všestranné.
První vrh tito psi dali 23.3.1955 v chovatelské stanici z Karpát, která patřila Kynologickému středisku, v jehož čele stál právě Koloman Slimák. Potomstvo se osvědčilo jak v exteriéru, tak ve výkonu.
Později byli dovezeni ještě psi Artur v Schöneggerwald, Questor v.d. Haraska, Yes v.d. Wastelhutte

1959 Zájem o plemeno roste. Byla založena samostatná skupina VO při klubu
chovatelů Krátkosrstých ohařů. Členové výboru skupiny počali s registrací výmarských ohařů a v brzké době se jim podařilo podchytit asi 150 majitelů. Poradcem chovu byl MUDr. Jan Fiala pro Čechy a Moravu a pro Slovensko Koloman Slimák. Jednatelem byl Josef Moravec.

FOTO: Josef Moravec s Hankou z Karpát

1960 Koloman Slimák píše v časopise Myslivost článek o výmarských ohařích. Upozorňuje především na jeho vrozenou vlastnost sledovat stopu, hlasitost na stopě, vrozené přinášení, ostrost (i na člověka), naprostou ovladatelnost a poslušnost. Uvádí, že je to pes vhodný i pro začátečníky. „Dobře zapracovaný výmaran dohledá každou zvěř.“ V české plemenné knize bylo zapsáno 39 štěňat ze 7 vrhů a 1 štěně výmarského ohaře dlouhosrstého. Tilly - Blanka od Kunratické skály vedená Dr. Janem Fialou zvítězila na mistrovství Šumavy v Českých Budějovicích.

FOTO: Blanka - vítěz Mistrovství Šumavy

Zájem o plemeno stále roste. Vrcholí snahy o založení samostatného klubu.
Ve dvou vrzích CHS z Povážia se vyskytla hrubosrstá štěňata. Byla to spojení:
Flora z Karpát x Artur v Schöneggerwald
Alma od Dunaje x Yes v. Wastlhütte 40. výročí založení KCHVO v Rakousku. Na zkouškách pořádaných při této příležitosti v Kremsu byl předveden poprvé v zahraničí VO z českého chovu - Citra z Povážia vedená Robertem Jakoubkem. Tato dvojice zkoušky vyhrála.

FOTO: Robert Jakoubek s Citrou z Povážia

MKP v Poděbradech úspěšně absolvoval Dalan od Kunratické skály vedený
Jiřím Vojtíškem. Obsadili celkově 4. místo ve II. ceně.

FOTO: Dalan od Kunratické skály

V chovu působí 10 psů a 33 fen krátkosrstých, 1 fena dlouhosrstá a 10 výmarských ohařů hrubosrstých.
V časopise pro chov a výcvik Kynologie vyšel článek od dr. Fialy informující o plemeni a jeho chovu u nás.
Článek informující o výmarském ohaři vyšel také v Myslivosti.

1965 Robert Jakoubek přivezl od rakouského chovatele a rozhodčího Josefa Hegera psa Ulf von der Murwitz – pes ve stáří 3,5 let měl pouze JZ. Jakoubek s ním během 3 měsíců složil LZ, PZ a VZ. Na mezinárodní výstavě v Praze získal CACIB (jeden z prvních pro VO). Pes vynikal rychlostí, vytrvalostí, dobrým nosem i prací ve vodě.

FOTO: Ulf v.d. Murwitz

Dále Karel Kubec přivezl z Německa psa Bube vom Zehnthof. Oba psi vnesli do našeho chovu výborné vlastnosti.
Foto: Bube vom Zehnthof

VOK se tedy v té době choval ve 3 samostatných krevních liniích – 2 vedené importovanými psy a třetí byla linie našich domácích psů vedená od r. 1922 a pokračující psem Adarem z Domášovských lesů. Psi této linie podávali lepší výkony při práci v lese, v poli byli poněkud pomalejší a hledání měli kratší.

1966 21.12. byl založen v Praze v hotelu Meteor Klub chovatelů VO
Zakládající členové KCHVO: Robert Jakoubek, Vojtěch Krupa, Zdeněk Řanda, Stanislav Kára, Josef Najman, Josef Josef, Pavel Lazar, prof. Mohamed Ali Šilhavý, Jiří Vojtíšek, Stanislav Sýkora, Jan Sikora, Karel Paul.

První výbor KCHVO:
Předseda: Robert Jakoubek
Místopředseda: Josef Najman
Jednatel : Vojtěch Krupa
Hlavní poradce chovu: Josef Josef
Poradce chovu pro Slovensko: Antonín Krchávek
Ekonom: Zdeněk Řanda
Matrikář: Karel Paul
Členové výboru: Stanislav Kára, Sikora Jan, Sýkora Stanislav, prof. Mohamed Ali Šilhavý,
Náhradníci: Jiří Vojtíšek, MUDr.Jan Fiala, Chvapil Václav, Pavel Lazar

FOTO: Robert Jakoubek zakládající člen a první předseda KCHVO ČR

Již na ustavující schůzi KCHVO bylo rozhodnuto zpřísnění chovných podmínek – psi musí absolvovat mimo PZ i LZ nebo VZ.

Další diskuse na ustavující schůzi klubu se vedly o tom, zda chovat pouze VOK nebo rozšířit dlouhosrstou a zachovat hrubosrstou variantu. Klub se rozhodl chovat odděleně všechny 3 varianty srsti. Pokud bude nutno, je možné přikřížit do dlouhosrstých VOK, štěňata ale budou vždy vedena jako VOD. Jedince hrubosrsté vést zvlášť a nekřížit je s VOK. Rovněž krátká varianta srsti bude nadále chována jako čistá.

FOTO: Bessy z Karpát - hrubosrstý VO

Bylo rozhodnuto, že podmínkou k uchovnění psa je absolvování klubových všestranných zkoušek.

V Jihočeské pravdě je uveřejněn článek o MUDr. Janu Fialovi a jeho úsilí osvětlit původ výmarského ohaře – konkrétně teorii o původu z Čech

1968 – Na PZ bylo předvedeno 65 výmarských ohařů (z toho 2 VOD a jeden hrubosrstý). 5 psů na zkouškách obstálo. Na VZ byl předveden 1 VO ve III. ceně

1969 První klubové všestranné zkoušky v Bílém Újezdě, zvítězil pes Bube vom Zehnthof, vůdce Karel Kubec z Jahodova.
Pan Kurt Schneider z Německa věnoval klubu 2 šestiměsíční štěňata - psíky VOK. Z Rakouska byly z chovu pana Vinopola dovezeny dvě dlouhosrsté feny. Cat vom Grand Village pak dala ve spojení s různými psy několik vrhů. Štěňata z těchto vrhů se uplatňují v dalším chovu.
Od roku 1965 bylo do plemenné knihy zapsáno asi 400 štěňat (průměrně 100 štěňat ročně).
V tomto roce bylo na výstavách předvedeno 60 VO a na PZ 69 VO. Na VZ předvedeno 10 psů – 3x I. cena, 3x III. cena. 4 neobstáli.

FOTO: První klubové všestranné zkoušky

FOTO: Titulní strana Zpravodaje z roku 1969

1970 Druhé klubové všestranné zkoušky – vítězí ing. Pavel Vyhlídal s Brixem z
Chrbova. Konference KCHVO, poradce chovu Vojtěch Krupa.
Pes Bube vom Zenhnthof se zúčastnil MKP v Litoměřicích a uspěl ve III. ceně. Psa vedl Karel Kubec. Na PZ předvedeno 68 VO. Chov VO je veden na principu chovných linií

1971 - Třetí klubové všestranné zkoušky vyhrál Boj z Opolan s vůdcem Janem
Czechem. Byl vydán první klubový odznak. Na PZ předvedeno 55 VO. Klub má 300 členů.

1972 První klubové PZ v Třebíči. Bylo předvedeno 39 psů. Zvítězil Chrudoš Tvrdý
s fenou Cindarella v. Will.
Kromě VOK a VOD bylo v tomto roce pod hlavičkou KCHVO chováno 12 fen a 1 pes hrubosrstý.
Na PZ bylo předvedeno 82 výmarských ohařů.
1973 Klubová konference a Ročenka k 5. výročí založení KCHVO.
Velký úspěch feny Aida z Pocínovické samoty vedené Václavem Terzlem – na MKP v Novém Mestě nad Váhom obsadili 4. místo – I. cena, 371 bodů a byla oceněna i za nejlepší práci v poli.

1974 50. výročí KCHVO v Rakousku. Vítězem zkoušek se stala (CACIT) česká fena Aida z Pocínovické samoty vůdce V. Terzla.. Rudolf Konšel s fenkou Cida Nestor skončili ve III.ceně.

1975 Na MRK byli předvedeni 2 výmarští ohaři. Pes vůdce Vojtíška obsadil 3.
místo (II. cena, 362 bodů).
Poradcem chovu se stal ing. Miroslav Hůlka.

1976 10. výročí založení klubu. Klubová soutěž se měla konat v Bílém Újezdě. Týden před zkouškami zde však byl hlášen výskyt vztekliny a soutěž musela být narychlo přesunuta o 50 km do Hořic v Podkrkonoší. Soutěže se účastnilo 8 psů z ČR, 3 z Německa a 2 z Rakouska.
Vítězem se stala Asta z Konšelova dvora vůdce a chovatele Rudolfa Konšela.

1977 V letech 1966 – 1977 bylo na PZ ročně předvedeno průměrně 73 VO.
Pes Astor z Lištína je cvičen jako služební pes. Absolvoval ZVV 1 a byl připravován i na obranářské a stopařské zkoušky. Psa vedla Hana Boldysová.
.
1978 Konference klubu, předseda Ing. Hůlka, místopředseda Mausch, jednatel Jakoubek, poradce chovu Masaryk, ekonom Hanuš, matrikář Strnadová, výcvikář Josef, tisk referent Tvrdý. Revizor klubu Řanda. Byla ustavena tříčlenná chovatelská, výcviková a redakční rada. Klub má koncem roku již 452 členů.

1979 V letech 1975 – 1979 bylo každý rok předvedeno průměrně 18 psů na JZ. Bylo odchováno více než 100 štěňat.

1980 Na MRK se nominovala fena Ada z Farniska s 381 body, vůdce Stanislav Křemen. Byla ustanovena chovatelská a výcviková rada klubu.

1981 15. výročí založení KCHVO. 26. – 27.9. Klubová soutěž – všestranné zkoušky v Prostějově. Soutěže se zúčastnilo 14 VO, z toho 6 dlouhosrstých. 4 vůdci se psy byli z Německa a 2 z Rakouska. Vítězí fena z chovu vůdce Rudolfa Konšela - Gera z Konšelova dvora. Přestože organizaci opět zkomplikovala veterinární opatření – zákaz konání zkoušek v původně plánovaných honitbách z důvodu výskytu vztekliny, byla nakonec organizace i výkony psů vysoce hodnoceny. Po prvním dnu zkoušek proběhla slavnostní členská schůze za účasti hostů ze zahraničí.

FOTO: Diplom 15. výročí

1982 Na MRK předvedeni 2 výmarští ohaři. Fred z Konšelova dvora vedený Josefem Krbečkem skončil ve 2. ceně (269 bodů) a nominoval se na MKP, kde získal 403 bodů a III. cenu, do které ho odsunula známka 1 ze šoulačky. Pes byl vyhodnocen za nejlepší práci na vodě.
Klub má k 31.12. 381 členů. Členové klubu jsou svoláváni ve 2 členských schůzích pro Moravu a Čechy. V tomto roce je v klubu evidováno 52 majitelů chovných fen a 14 psů VO. Bylo hlášeno 11 vrhů, ze kterých bylo chovateli ponecháno 61 štěňat (z 87 narozených). Výstav se účastnilo 31 VO, bylo zadáno 14x výborná a 17x VD. Na PZ bylo předvedeno 37 VO.

1983 Konference klubu, výbor se nemění: předseda ing. Miroslav Hůlka, jednatel Robert Jakoubek, místopředseda Oto Mausch, ekonom Vladimír Hanuš, poradce chovu Ferdinand Masaryk, matrikářka Eva Strnadová, výcvikář Josef Josef, tiskový referent Josef Daněk.

1984 Klubové zkoušky v Kremsu při příležitosti 60. výročí KCHVO v Rakousku - dlouhosrstá výmaračka Dája od Jalovčí stráně vedená Zdeňkem Pilařem obsadila 4. místo v I. ceně a byla oceněna za nejlepší práci na vodě. První klubová výstava VO v Břeclavi. Bylo předvedeno 13 psů a 19 fen.

FOTO: První klubová výstava Břeclav

Na všech výstavách v rámci ČR bylo předvedeno 57 VO, což bylo zatím
nejvíce v historii klubu.
Na ZV předvedeno 16 VO, na PZ 47 VOK a 17 VOD, na LZ 5 VO, na MRK a MKP vedl Zdeněk Pilař dlouhosrstou fenu Dája od Jalovčí stráně. MRK – II. cena 400 bodů, MRK 425 bodů, III. cena (liška – ohrádka 1).
Pro zlepšení kvality dlouhosrstého výmarského ohaře bylo rozhodnuto o mezivarietním křížení VOK a VOD u vybraných psů a fen. Bylo schváleno FCI. III. klubová všestranná soutěž v Letech. Zvítězil pes vůdce ze SRN. Klubový vítěz je Ira z Konšelova dvora vedená Lubomírem Lacinou. Soutěže se zúčastnilo celkem 20 psů, z toho 10 psů ze zahraničí – NSR, NDR, Rakouska.
Výmarský ohař se začíná úspěšně uplatňovat i mimo myslivost. Do služeb policie byli zakoupeni první výmarští ohaři Cyr a Cit z Velenovského boru (M: Zita Nestor, O: Brid z Jizerska) z chovatelské stanice Antonína Kočího z Nezamyslic. Ve stopařské práci předčili do té doby převážně využívané německé ovčáky. Ve stáří 22 měsíců vypracovávali stopy staré 5 hodin i v extrémních podmínkách.Tyto schopnosti výmarských ohařů potvrdil i další pes Eso z Javorové aleje (M: Exa Nestor, O: Castor v. Zuckermantel) z chovatelské stanice Františka Krejčího, který byl pro policii zakoupen o 3 roky později.
V tomto roce bylo na PZ předvedeno 70 výmarských ohařů.
Bylo vrženo 157 štěňat VOK z 20 vrhů (ponecháno 99) a 31 VOD ze 4 vrhů (ponecháno 16). Klubová výstava v Buchlovicích. Bylo předvedeno 44 psů. Psy posuzoval F. Masaryk, feny ing. Hůlka.

FOTO: Klubová výstava Buchlovice 1987

V klubové soutěži v Broumově (SZVP a ZO) zvítězil Borek z Hobšovského mlýna vedený Václavem Kuškou.

FOTO: Vítěz klubové soutěže Borek z Hobšovského mlýna vedený Václavem Kuškou

V chovu působí 11 psů VOK a 5 psů VOD. Konference KCHVO. Klubová soutěž – PZ+ZO v Bílém Újezdě, vítězí pes ze SRN. Klubový vítěz Charka od Štikova vedená L. Mackem. Na 3. Klubové výstavě v Havlíčkově Brodě bylo předvedeno 35 výmarských ohařů.
Účast členů KCHVO na všestranných zkouškách v Rakousku.

FOTO: Robert Jakoubek na VZ v Rakousku I. 1989. První zleva Pavel Fedorko, Jakoubek a Vasil Fedorko.

Mimořádná konference KCHVO - výrazné změny ve výboru. Klubová soutěž (LZ a SZVP) v Krupařovicích. Soutěže se zúčastnilo12 psů, z toho 1 z Německa a 1 z Rakouska. Vítězí pes z Rakouska. Klubový vítěz Gary Kajka – vůdce Pavel Fedorko.
Byly navázány první porevoluční kontakty se zahraničím. Člen klubu pan Černoš pomohl při prvních jednáních s KCH v Rakousku. Mezi kluby se začaly pravidelně vyměňovat zpravodaje. Zkoušek z výkonu se toho roku účastnilo celkem 44 VO, z toho pouze 3 neobstáli.

Na klubové speciální výstavě v Prostějově bylo posouzeno 37 psů. Nejhezčím psem výstavy byla Dyna z Loun ing. Karla Raita.
V září se v Bílém Újezdě konaly všestranné klubové zkoušky, kterých se zúčastnilo 15 psů, z toho 3 ze SRN a 2 z Rakouska. Klubový vítěz Gary Kajka s vůdcem Pavlem Fedorkem zároveň získal i ocenění za nejlepší práci na vodě.

Klubová soutěž SZVP a LZ v Pršticích. Zúčastnilo se 12 psů, z toho 2 ze SRN. Vítěz Gary Kajka vedený Pavlem Fedorkem. Byly připraveny nové stanovy klubu. Vítězem klubové soutěže opět Gary Kajka vedený P. Fedorkem.

1994 Klubová soutěž se konala v Zálužanech. Zvítězil zahraniční účastník.
Mezinárodních všestranných zkoušek u příležitosti 70. výročí založení Klubu výmarských ohařů v Rakousku se zúčastnil Pavel Fedorko se psem Vir z Hajnice. Protože 18 měsíců starý Vir nesplnil věkový limit pro všestranné zkoušky, který byl v Rakousku 24 měs., mohl absolvovat pouze PZ (I. cena) a SZVP (III. cena).

1995 Po rozdělení Československa vznikl v říjnu samostatný Klub chovatelů VO na Slovensku.
Klubová soutěž - LZ a SZVP se koná Dolních Bojanovicích za účastí psů z Německa a Rakouska. Vítězem se stal Ajax z Altova dvora vedený Janem Peričkou.
Klubová výstava v Prostějově – 35 VOK a 4 VOD.
Navázána spolupráce s klubem chovatelů VO v Německu.

1996 30. výročí založení KCHVO. Ke Klubovým všestranným zkouškám nastoupilo 11 psů ve Velké Bíteši. Zvítězila Veta z Hajnice s vůdcem Jiřím Pavlíkem. Klubová výstava se konala v Prostějově. Bylo předvedeno 25 VOK a 16 VOD.

1997 Klubová výstava v Hrádku u Nechanic. Vystaveni 4 VOD a 22 VOK.
Na klubovou soutěž v Bzenci nastoupilo 12 psů. Vítězem se stala Asta z Kuňské obůrky vedená ing. Hrochem.
Členové klubu se aktivně účastní oslav 100. výročí založení klubu VO v Německu - jako rozhodčí předseda klubu F. Masaryk, na všestranných zkouškách Jan Perička s VOK Arturem ze Šatavy. Na výstavě mezi VOD zvítězila fena z českého chovu Chanel Anisok z chovu Jitky Kosinové.